MČR Jednooký vlk 2012

14.-17. června jsme se zúčastnili akce MČR v dogtrekkingu na Vysočině: "Jednooký vlk". Šli jsme společně pohodovým tempem v čese kolem 30hod. Trasa byla dlouhá 93km, ale párkrát jsme sešli z trasy, nebo jsme hledali značky, tak jsme nachodili téměř 100km, nicméně příroda byla krásná, lehce kopcovitá.

Výchozí bod byl kemp "Na kopci", bývalá Jitřenka, nedaleko obce Vír. Přímo ze startu kolem půl osmé ráno v pátek 15.června jsme prudce stoupali po modré značce, dále po červené, přec zříceniny Zubštejn a Pyšolec. Po překročení obce Vír a řeky Svratky jsme pokračovali po zelené do obce Malé Tresné, Velké Tresné a po červené do Olešnice. Zde na 22 km jsme zavítali do hotelu na oběd.

Poté jsme po červené pokračovali přes Ústup, Křetín, dále po zelené do Vranové. Zde byl kontrolní bod K1. Měli jsme za sebou 31,5km. Po zelené pokračovala trasa do Nýrova, dále po modré kolem hotelu Rudky, kde jsme si dali další jídlo a pokračovali do Kunštátu.

Z Kunštátu pokračovala trasa po modré až do Lomnice, kde nás čekal kontrolní bod K2. Jenže vše nebylo tak snadné, jak se zdálo. Do Lomnice jsme měli v plánu dorazit za světla, ale nepodařilo se ... Kousek za Kozárovem u Stříbrného dolu jsme vytáhli čelovky. Těsně před Lomnicí nám do tempa pomohla bachyně hodující těsně vedle cesty se svými mláďaty a do Lomnice jsme téměř doběhli před půlnocí. Na néměstí jsme se zdrželi téměř hodinu, než jsme se vydali dále už po zelené, která nás měla přivést až do Nedvědic. Při nočním pochodu jsme osvítili dalšího divočáka, kretý nám přidal do tempa :-) a na kontrolu K3 v obci Sejřek jsme podle plánu dorazili za tmy. To už jsme měli v nohách 69,5km. 

Do Nedvědic jsme dorazili těsně za svítání, bylo něco před čtvrtou hodinou ráno, vypli jsme čelovky ...  a mohli jsme se aspoň pokochat výhledem na Pernštejn. Pak už se to začalo nějak kazit...

Za Nedvědicemi jsme se špatně napojili na červenou a raději se šli projít mezi chatky na kopci ... za obcí Kasany červená chyběla, objevili jsme ji opět až za lávkou za řekou, ale kde měla křížit potok, tu jsme nenašli ... blouděním jsme ztratili spostu času a chuti pokračovat dále.

Ze Štepánova nad Svratkou se žlutá napojovala tam kde neměla, rozhodně ne podle mapy, kterou jsme obdrželi. Čím jsme se potěšili byla návec v Kozlově.

Pořád po žluté jsme pokračovali do Bystřice nad Pernštejnem, kde byla poslední kontrola K4. Celkem to byl 86,5km. To už byl ale pořádný hic, slunce peklo a peklo a chut jít dál jsme hledali někde v posledních útrobách našich těl. Poslední modrá až do cíle byla ale nejhezčí za celou trasu! Trochu jsme se zamotali při hledání lávky od Aušperku a sejití do kempu, ale v podstatě při posledních kilometrech už ani bolest z puchýřů nebyla překážkou. Do cíle jsme dorazili někdy kolem poledne v sobotu 16. června.